I Zoo se ukázala být příliš těžká a tajenku jsme už vytloukali víceméně v interaktivním režimu, nápovědy ani nedokážu pořádně spočítat a šifra tak nebyla prohlášena královnou krásy. Dal jsem si za cíl, že další šifra bude opravdu lehká, testy to potvrdily a všechno dobře dopadlo i při „ostrém“ luštění. Děti to vzaly „pošifrovačsku“ a prohásily, že šifru dají na stojáka. To se jim nakonec povedlo, nemusely si ani sednout a tajenku nakonec vyluštil každý za sebe. Zvednuté sebevědomí, rychlé cukry za odměnu, klid. Tak by měl vypadat advent! A teď už k Vladimírovi, třetí adventní šifře. Do třetice mírně znalostní a malinko Valáško-specifická, tak snad vám nezpůsobí vážné problémy.

Vladimír